O seznamech, časových schránkách a Depeche Mode
Mám ráda seznamy. Seznamy na nákup, seznamy inspirativních knih,
to-do listy, seznamy dárků, seznamy věcí, co ráda dělám a všeho možného dalšího.
Některé si doopravdy zapisuju, některé si jen tak poločmárám, některé mi občas
naskočí v hlavě a zas se zasunou. Možná to nějak souvisí s potřebou utřídit
si život, i když v reálu je to dost opak a chaos – tvůrčí, samozřejmě… A
taky je to o tom, nezapomenout. Oživit. Pochopit.
Před pár týdny hráli v Praze Depeche Mode. Chtěla jsem na
ně s kamarádkou jet a nakonec jsem nejela. Ale dost jsem na ně ty dny myslela,
zněly mi v hlavě jejich skladby a s nimi se vynořovaly pocity. Spojené
s konkrétní deskou. S konkrétní dobou. S konkrétním klukem. Na
tu konkrétní muziku, dobu, kluka nikdy nezapomenu. Přitom to nebyl žádný
osudový vztah. Chtěla bych napsat – „jestli tohle bude číst, tak už bude vědět“.
Nebude. Teenage epizoda. Ale s úžasem vidím, jak tyhle „malé“ věci a
setkání přehodí výhybku, odkloní dosavadní jízdu o trošku jinam a život už
nikdy není to, co předtím. A jiskra plného uvědomění toho, kde ten moment
ležel, blikne někdy až po (hodně) letech. Jsou to krásný a zářivý časový
schránky, tyhle alba… Jejich poslouchání mi pokaždé ukazuje momenty a období,
kdy jsem žila naplno, kdy se něco lámalo, kdy jsem intenzivně poznávala sama
sebe. Ta pamatovaná intenzita mi přináší nové nádechy. A osvěžení. A radost.
A tohle je můj seznam. Poslechněte si z toho něco. A třeba dejte vědět, jestli máte taky nějakou takovou jiskřivou časovou schránku - desku, píseň, vůni, film... Zkuste si napsat seznam.
Tož tady to máš: http://englishbrno.cz/2014/02/zpatky-za-gympl-music/
OdpovědětVymazatTak na DM, NIN a Cocteau Twins se shodneme :-)
OdpovědětVymazatPokud jde o citové schránky, o něčem podobném jsem psala tady: http://psychologie.cz/externi-citova-pamet/
Ach ano, jistě! Mám celej seznam romantickejch skladeb, přesně podle počtu kluků, se kterými jsem kdy chodila :D Po některých mi už nezůstala ani fotografie, jen vzpomínka, která se vynoří s tóny písně, jako když pronesu zaříkávadlo. Pak se usměji, zasním, otřu slzu a řeknu si, jak je život krásný.
OdpovědětVymazatAno, ano... A je to krásný, i když to znamená, že už nikdy tu písničku nebudu vnímat bez té vzpomínky, která je někdy až k zbláznění nádherná, no... a někdy ne. Ale v každém případě je fakt, že i tím je ten život krásný...
VymazatTohle mě oslovilo, je to tak krásně melancholicky napsáno. The Gathering miluju, nejradši asi Kevin's Telescope. Piš víc! :)
OdpovědětVymazatKevin´s Telescope je nádhernej... While up in the sky is where he wants to be ... Where the eye of his telescope has already been. Ach... A děkuju za podporu, budu psát víc! (Mimochodem, Gathering Ema milovala s Anneke nebo i teď? A co sólová Anneke?)
Vymazat