Moje objevy



 Tohle bude pravidelná rubrika (rubrika je divný slovo, ne? Takže googluju… Podle Wikipedie původně označovalo poznámky v liturgických knihách. Ale zas má spojení s červenou barvou, takže za mě OK, beru slovo „rubrika“ na milost. A naučila jsem se v podstatě něco novýho, rubrika je teď pro mě čerstvá informace, jsem jako Adrian Mole, když se učil denně nové slovo ze slovníku cizích slov).
Takže tohle bude pravidelná rubrika. Začala jsem si ji dělat už na starým blogu, inspirovala mě tenkrát Heidi ze 101 Cookbooks a její Favorites Lists. A svoje tipy píše i moje oblíbenkyně Susannah Conway. Takže jeden z mých dnešních objevů (ta zmrzlina) je z jejího seznámku.


Tyhle stránky o Británii – a sem zajdu na zmrzlinu, až budu příště v Londýně.

The Music Bed.  Na ty videa, co se chci naučit dělat:)

Salát ze syrové červené řepy - výbornej! krásnej! na fotce!

Modrý lak na nehty - ještě nemám, ale chci!

Návod na výrobu dešťové hole - tu si do konce léta vyrobím.

Tahle taška.

Růžové Zweigeltrebe z Krásné Hory. A vlastně všechno, co jsem zatím z Krásné Hory pila. Hlavně jejich Pinot Noir.

A to rosé jsem koupila včera ve Sklizeno Foodie Marketu v Brně na Josefské, kam se musím co nejdřív vrátit. Mají tam super věci (a víno z Krásné Hory:)

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

O seznamech, časových schránkách a Depeche Mode

Obrázek
Mám ráda seznamy. Seznamy na nákup, seznamy inspirativních knih, to-do listy, seznamy dárků, seznamy věcí, co ráda dělám a všeho možného dalšího. Některé si doopravdy zapisuju, některé si jen tak poločmárám, některé mi občas naskočí v hlavě a zas se zasunou. Možná to nějak souvisí s potřebou utřídit si život, i když v reálu je to dost opak a chaos – tvůrčí, samozřejmě… A taky je to o tom, nezapomenout. Oživit. Pochopit. Před pár týdny hráli v Praze Depeche Mode. Chtěla jsem na ně s kamarádkou jet a nakonec jsem nejela. Ale dost jsem na ně ty dny myslela, zněly mi v hlavě jejich skladby a s nimi se vynořovaly pocity. Spojené s konkrétní deskou. S konkrétní dobou. S konkrétním klukem. Na tu konkrétní muziku, dobu, kluka nikdy nezapomenu. Přitom to nebyl žádný osudový vztah. Chtěla bych napsat – „jestli tohle bude číst, tak už bude vědět“. Nebude. Teenage epizoda. Ale s úžasem vidím, jak tyhle „malé“ věci a setkání přehodí výhybku, odkloní dosavadní jízdu o trošku jinam a ž
Další informace

Seznam pro 38. rok mého života

Obrázek
Už minule jsem psala o seznamech. Mám je ráda. Aspoň na chvíli mi dají pocit nějakého řádu, plánu, toho, že mám některé věci pod kontrolou. A taky se skrze ně můžu překvapivě lépe poznat. Ale někdy mi jen tak probíhají hlavou a nezapíšu si je (ani do deníku, což je dost tristní). A je to škoda, ne kvůli tomu pocitu kontroly a přehledu, ale proto, že pak často zapomenu krásné nápady, které se mohly zrealizovat, kdybych si na ně vzpomněla a nenechala se semlít "důležitějšími" záležitostmi. Xanthe Berkeley , britská fotografka, jejíž stránky ráda čtu a hlavně se fakt kochám jejími fotkami a videi a plánuju, jak se taky naučím takhle fotit a dělat videa, tak ta mě nadchla tím, že si na své narozeniny píše seznam (ano...) věcí, které chce ten rok dělat a přání, která by si chtěla splnit. Někdy jsou to malé legrační věci, jako třeba mít každý den nalakované nehty, někdy jsou to plány, které v tu chvíli možná nepřipadají reálné ani jí samotné. Ale důležité je si to pro sebe po
Další informace

Broušení ostří 2020

Obrázek
Včera jsem skajpovala  s jednou svou spřízněnou duší a mluvili jsme o tom, co nás čeká v tomhle roce. Je to v podstatě jen pár věcí, ale jakých! Mamutích... Asi jsem zněla dost frustrovaně, protože mi tenhle přítel řekl: "Martino, oba bychom asi chtěli jít rychleji, ale to nejde, protože máme fakt velký cíle a musíme si pořádně naostřit sekery, abychom do toho nerubali natupo." Hmm. Takže ostřit, brousit, projasňovat vize. Kultivovat, pečlivě tříbit, ptát se, zda to či ono  mi k dosažení mé vize přispěje či ne a podle toho volit. Ale bez jasného záměru nevím, k jakému cíli jdu. Tupou sekerou si tak maximálně ublížím. Takže si volím radost z postupných kroků a klid v případě, že věci půjdou třeba pomaleji. Je třeba snít ve velkém, nebát se toho. Ale potřebuju si ty velké sny i v klidu promyslet, ohmatat, ukotvit, procítit. Že je to to, co opravdu chci. Že mi ta představa dodává ty (pro mne) nejlepší pocity. Pak mi ta hvězda mé vize bude svítit jasně i v momentech, kdy to
Další informace